Sportcentrum Horní Počaply - Roman Vilánek
Nejprodávanější produkty v našem E-shopu

Kulturistika a Bodybuilding

Bílkoviny a jejich využití

Vloženo 11.01.2013

Trávení bílkovin začíná na rozdíl od sacharidů až v žaludku a je uskutečňováno pepsiny, které patří mezi endopeptidázy (hydrolyzují neboli štěpí peptidické vazby uvnitř bílkovinných řetězců). Jsou produkovány hlavními buňkami žaludeční sliznice ve formě pepsinogenu, který se štěpí působením kyseliny chlorovodíkové na pepsin. V současné době jsou známy 3 druhy pepsinů, které se liší zejména substrátovou specifičností a rozdílným pH pro optimální působení. Pro trávení v žaludku má také význam kyselina chlorovodíková, produkovaná parietálními buňkami žaludeční sliznice. Bílkoviny totiž denaturuje, a tím připravuje podmínky pro působení proteolytických enzymů. 
K úplné hydrolýze bílkovin pak dochází v tenkém střevě působením pankreatických proteáz. Mezi nejdůležitější z nich patří trypsin, chymotrypsin a elastáza, které patří mezi endopeptidázy. Z exopeptidáz, které odštěpují aminokyseliny z karboxylového konce, je nejdůležitější karboxypeptidáza A a B. Také buňky střevní sliznice produkují peptidázy např. enteropeptidázu či leucinaminopeptidázu. Jsou podobně jako pepsin a pankreatické proteázy produkovány v neaktivní formě a následně různými pochody přeměněny na příslušné aktivní formy.Výsledkem trávení bílkovin je jejich rozštěpení na jednotlivé aminokyseliny. Aminokyseliny se vstřebávají hlavně aktivním transportem (zprostředkovaně s pomocí jiných látek a energie) do portálního oběhu a tím do jater a postupně i do dalších orgánů. Trávení bílkovin a vstřebávání aminokyselin může být narušeno záněty slinivky břišní, nádory pankreatu či atrofií žaludeční sliznice. Mezi relativně vzácné poruchy patří izolované enzymové defekty. Vzácné jsou pak defekty transportu aminokyselin.

Vstřebané aminokyseliny, včetně těch, které vznikly biosyntézou či naopak proteolýzou (štěpením bílkovin v játrech), jsou využívány pro syntézu nových bílkovin, menší část se pak přeměňuje na další produkty za vzniku močoviny, oxidu uhličitého a vody nebo z nich vznikají sacharidy a tuky. Tvorba močoviny, která probíhá v játrech a ledvinách v ornitinovém cyklu, má největší podíl na odstranění amoniaku z těla. Amoniak v těle vzniká nejvíce deaminací aminokyselin. Patologický vzestup amoniaku v krvi nastává při těžkém poškození jater, kdy játra nestačí tvořit močovinu nebo při vážném poškození funkcí ledvin. Aminokyseliny jsou dále také prekurzory mnoha složitých látek, jako je třeba HEM a nukleové baze. Vrozené poruchy metabolismu aminokyselin jsou vzácné. Nejznámější je pak fenylketonurie, která je způsobena defektem fenylalanin-4 monooxygenázy, která katalyzuje přeměnu fenylalaninu na tyrosin. Proto musí postížení tímto defektem snížit příjem fenylalaninu, které obsahuje i sladidlo bílkovinné povahy aspartam.

Všechny látky bílkovinné povahy podléhají anabolickým (výstavba) a katabolickým (odbourávání) procesům, při kterých většina dusíku přechází do močoviny. O poměru těchto procesů vypovídá dusíková bilance organismu. Jestliže je příjem potravy známého složení a množství v rovnováze se ztrátami dusíku, které zjistíme analýzou moče a stolice, mluvíme o dusíkové rovnováze. Pokud je příjem vyšší než ztráty, hovoříme o pozitivní dusíkové bilanci. Pokud je tomu naopak, jde o negativní dusíkovou bilanci. Dusíková rovnováha je typická pro zdravého dospělého člověka. Pozitivní dusíková bilance je zase typická pro mladistvé v období růstu, v době rekonvalescence po nemocích, operacích a traumatech. Negativní pak při horečnatých či nádorových onemocněních, po úrazech a operacích nebo při hladovění, kdy organismus kryje část energetických potřeb zvýšeným odbouráváním bílkovin a glukoneogenezou (novotvorba glukózy).

 
Powered by CMSimpleRealBlog